Veronika podává roušku Ježíšovi
Scéna zachycuje Ježíše opět v nákroku s křížem na pravém rameni. Kříž si již se znatelnými obtížemi přidržuje rukama za břevno. V tom okamžiku se před něj postavila mladá žena s ušlechtilou tváří.
V písmu jinak nezmíněná žena jménem Veronika, jejíž jméno bývá dáváno rovněž do souvislosti s latinským Vera icon – pravá podoba. Veronika setřela lněnou rouškou Ježíši pot z obličeje, čímž prý vytvořila jeho pravý, lidskou rukou nevytvořený obraz. Obraz Kristova obličeje je patrný na roušce, kterou Veronika drží ve svých předpažených rukách. Její krásná, ale smutná tvář se splývajícími copy vyjadřuje hloubku okamžiku. Kompozici skupiny dotváří voják stojící s kopím v ruce a s poněkud překvapeným výrazem.
| V. zastavení | VII. zastavení |
