Lurdská jubilejní jeskyně jako poutní místo byla realizována k 70. výročí zjevení Panny Marie čtrnáctileté Bernadettě Soubirousové. Připomíná zjevení z 11. února roku 1858, jež se událo v jihofrancouzské obci Lourdes. Místo lurdského zjevení se zakrátko stalo světoznámým římskokatolickým poutním centrem. Jedním z projevů úcty k lurdskému zjevení bylo také zakládání obdobných jeskyní, zejména na poutních místech. Zde byly umístěny kopie soch Panny Marie Lurdské. Jednou z nejznámějších replik je Lurdská jeskyně s oltářem a sochou Bohorodičky, jež je od roku 1902 součástí papežské zahrady ve Vatikánu.
Po návratu ze svých cest Evropou se farář Antonín Prášek, inspirovaný francouzskými Lurdy, rozhodl spojit duchovní záměr „povznesení víry“ s dokonalým, jak dnes v moderním světě říkáme „marketingovým plánem“. Podle dochovaných pramenů měla být stavba Lurdské jeskyně povolena Biskupskou konzistoří v Brně na jaře 1928 a vysvěcená rajhradským opatem Petrem Hlobilem 22. července 1928. Prášek pravděpodobně vykoupil pozemky za 150 000 korun prvorepublikové měny.
V souladu se záměrem faráře Práška byla centrální část jeskyně vytvořena zaklenutím širokého přírodního skalního převisu. Do vzniklého výklenku pak byla umístěna takzvaná menza oltáře z nádherného bílého kararského mramoru. Do dalšího výklenku byla umístěna kopie lurdské sochy Panny Marie.
Vysvěcením Lurdské jeskyně v Bohuticích začíná další etapa dějin obce jako poutního místa. Dobové prameny uvádí, že do Bohutic směřovala řada návštěvníků. V době poutí přicházely tisícové davy věřících s hudbou a prapory. Na bohutické nádraží přijížděly zvláštní „poutní“ vlakové soupravy. A právě z milodarů poutníků směřujících do Bohutic nejen z Moravy, ale i z Rakouska, Německa a dalších míst, farář Prášek střádal finanční prostředky nezbytné k uskutečnění dalších plánů. K tomuto účelu vybudoval tři poutní domy a jednu obrazárnu, ve které byly vystaveny obrazy poutních míst z celého světa.
Zájem poutníků o Lurdskou jeskyni a další církevní pamětihodnosti v Bohuticích ilustruje také fakt, že páterovi Práškovi se podařilo za 5 let nashromáždit nezbytné množství finančních prostředků k dalšímu pokračování výstavby unikátního souboru bohutických památek.