Naučná stezka

Naučná stezka Antonína Práška

Za peníze, které se současnému vedení obce Bohutice podařilo získat z Evropských fondů, se vybudovala také Naučná stezka, která nese jméno Antonína Práška. Stezka navazuje na unikátní soubor památek v Bohuticích a byla otevřena v listopadu roku 2011.

Tato stezka začíná u zámku a vede návštěvníky či poutníky kolem kostela, který si mohou prohlédnout. Cesta pokračuje k památníku faráře Práška a kolem Lurdské jeskyně dále ke hřbitovu. Poslední zastávkou je socha svatého Václava stojící nad hřbitovem.

Stejně jako většina oprav bohutické infrastruktury i Naučná stezka Antonína Práška byla vybudována s finančním příspěvkem Evropské unie, konkrétně z prostředků Regionálního operačního programu Jihovýchod.

Zajímavými místy na této cestě jsou zejména: zámek, kostel, Lurdská jeskyně, památník A. Práška, hřbitov s kaplí sv. Michaela a socha sv. Václava nad hřbitovem.

Uvedené památky vám představujeme v rámci Naučné stezky, případně samostatně.

Zámek

Jednou z výrazných stavebních památek Bohutic je zámek. Zámek se nachází v samém centru  Bohutic. Přilehlý park má rozlohu půl hektaru. Původně se na tomto místě nacházela tvrz ze 14. století. Do areálu zámku vstoupíme branou přes nově zrekonstruované nádvoří. Současná renesanční podoba zámku pochází z přelomu 16. a 17. století. Jedná se o trojpodlažní arkádovou budovu se sloupy a pavlačemi. Arkády jsou v přízemí členěny masivními kamennými hranolovými pilíři, v prvním a druhém patře pak jemnějšími toskánskými sloupy. Na křížových klenbách můžeme vidět řadu ozdob. V této části budovy se v přízemí nachází bývalá kaple a vstup do jednoho ze zámeckých sklepů.

V prvním patře bohutického zámku je sídlo obecního úřadu, ve druhém patře je umístěna stálá muzejní expozice Bohutické křížové cesty.

Součástí areálu jsou také zámecké sklepy nesoucí jména svatých. Jelikož jsou sklepy čtyři a stejný počet je i barokních soch svatých v Bohuticích, získal každý sklep svého patrona. Sklepy původně uchovávaly desátek, který sedláci povinně odevzdávali své vrchnosti. Po rekonstrukci sklepy slouží jako archiv a místo degustace vín místních vinařů. Jiné části sklepů jsou využívány k reprezentačním účelům, je v nich například také uložen archiv proslulé bohutické meruňkovice. Další pak slouží jako expozice zemědělských a vinařských nástrojů.

Kostel nanebevzetí Panny Marie

Nynější kostel umístěný v blízkosti zámku vznikl na místě starších staveb. Položení základního kamene kostela bylo provedeno moravským buditelem a bývalým olbramovickým kaplanem prof. Františkem Sušilem 11. května 1867. Stavba byla dokončena o dva roky později. Kvůli sporům majitele panství a úřadů však byl kostel vysvěcen až téměř 4 roky po dokončení a to v roce 1873. V následujících letech byl několikrát renovován. Velká zásluha na vybudování kostela je připisovaná tehdejším majitelům panství – manželům Aloisii a Josefu Seydlovým. Působivý a kompozičně vyvážený interiér kostela a zejména oltáře jsou ve zdobném historizujícím stylu.

Památník Antonína Práška

Dominantou památníku p. Antonína Práška je busta, věnovaná tomuto bohutickému faráři, tvůrci myšlenky Lurdské jeskyně a křížové cesty. Byla vytvořena v roce 2011 a je dílem akademického sochaře Radomíra Vavruši. Ten při tvorbě vycházel zejména z dobových pramenů a fotografií. Vystihl tak velmi věrně, alespoň podle svědectví pamětníků, někdy přísnou a nepochybně také značně zarputilou povahu tohoto významného člověka, který především svým odkazem potvrdil schopnost a ochotu překonávat překážky.

Busta je lemována „bránou“ tří sloupů inspirovaných antikou, jejichž původní účel není jednoznačně znám. Vše nasvědčuje tomu, že byly pořízeny právě z iniciativy pátera Práška, který je chtěl využít při kompozici tzv. Svatováclavského parku, nebo-li umístění soch křížové cesty v prostoru před hřbitovem.

Lavičky, které dnes obklopují místo před samotnou Lurdskou jeskyní, svým historizujícím stylem a částečně i umístěním, korespondují s původním mobiliářem. Podobně byla vybavena Lurdská jeskyně při svém otevření v roce 1928. Mobiliář tehdy, stejně jako dnes, sloužil k odpočinku či rozjímání poutníků a návštěvníků tohoto působivého místa.

Hřbitov s kaplí svatého Michaela

Hřbitov je na dnešním místě od 18. století. Byl vybudován nedaleko původního kostela založeného již Vilémem Kusým z Mukoděl. Stavební materiál z původního kostela byl po jeho zboření zřejmě použit na stavbu hřbitovní kaple, která nese jméno sv. Michaela. V přední části této stavby jsou náhrobní desky majitelů panství a mecenášů obce – rodiny Seydlovy.

Na čestném místě u hlavní cesty hřbitova v blízkosti kaple je umístěn náhrobek pátera Antonína Práška. Na náhrobní desce si můžeme přečíst: „ZDE V PÁNU ODPOČÍVÁ P. ANTONÍN PRÁŠEK, FARÁŘ BOHUTICKÝ (1886-1959). POUTNÍK LURDSKÝ A JERUZALEMSKÝ, ZAKLADATEL LURDSKÉ JESKYNĚ V BOHUTICÍCH.“

Socha svatého Václava

Socha svatého Václava, vévody země české, která je nově opravená, je umístěna na návrší nad hřbitovem. Socha tvoří závěrečný bod Naučné stezky Antonína Práška. Průhledem od sochy můžeme vidět hřbitov a část obce.

Print Friendly

Komentáře nejsou povoleny.